Rostoucí náklady na zdravotní péči: Kde jsou hranice možného?
Česká republika se pyšní jedním z nejkomplexnějších systémů zdravotní péče na světě. Přesto se pravidelně setkáváme s příběhy pacientů, zejména dětí, jejichž léčba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Tyto případy vyvolávají silné emoce, ale je důležité pochopit širší kontext financování zdravotnictví a procesu rozhodování o úhradách léčby.
Rostoucí náklady českého zdravotnictví
Výdaje na zdravotnictví v České republice kontinuálně rostou. V roce 2010 činily celkové výdaje na zdravotnictví přibližně 290 miliard Kč, zatímco v roce 2022 to bylo již více než 500 miliard Kč. Tento nárůst významně překračuje tempo růstu HDP i inflace.
Rostoucí náklady jsou způsobeny několika faktory:
Stárnutí populace a s tím spojený nárůst chronických onemocnění
Vývoj nových, často velmi nákladných léčebných postupů a léků
Rostoucí očekávání pacientů ohledně dostupnosti nejmodernější léčby
Zvyšující se náklady na zdravotnický personál
Proces rozhodování o úhradách
Česká republika má propracovaný systém posuzování nových léků a léčebných postupů pro zařazení do úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) hodnotí:
Klinickou účinnost
Nákladovou efektivitu
Dopad na rozpočet zdravotního pojištění
Závažnost onemocnění
Existující alternativy léčby
Tento proces je založen na principech medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) a zdravotně-ekonomického hodnocení.
Česká republika v mezinárodním srovnání
V mezinárodním kontextu patří Česká republika mezi země s velmi štědrým systémem úhrad zdravotní péče:
Rozsah hrazené péče je jeden z nejširších v Evropě
Spoluúčast pacientů patří k nejnižším mezi vyspělými zeměmi
Dostupnost moderní léčby je srovnatelná se západoevropskými zeměmi
Limity systému
I přes štědrost systému není možné hradit veškerou dostupnou léčbu. Důvody jsou následující:
Finanční udržitelnost
Systém musí být dlouhodobě udržitelný
Zdroje jsou omezené a musí být spravedlivě rozděleny
Vědecká evidence
Některé experimentální léčby nemají dostatečně prokázanou účinnost
Rizika mohou převažovat nad přínosy
Nákladová efektivita
U některých velmi drahých léčeb jsou náklady neúměrné přínosu
Stejné prostředky mohou pomoci většímu počtu pacientů v jiné oblasti
Závěr
Ačkoliv jsou příběhy pacientů, kteří se ocitli mimo systém úhrad, emotivní a často mediálně přitažlivé, je důležité vnímat širší kontext financování zdravotnictví. Český systém je ve skutečnosti velmi štědrý a poskytuje nadstandardní péči v porovnání s většinou světa.
Současně je třeba připustit, že žádný zdravotní systém nemůže hradit veškerou dostupnou léčbu. Rozhodnutí o tom, co bude hrazeno, musí být založeno na objektivních kritériích a důkazech, nikoli na emocích nebo mediálním tlaku.
To neznamená, že bychom měli ignorovat individuální případy - naopak, měli bychom hledat způsoby, jak pomoci i pacientům v výjimečných situacích. Zároveň ale musíme zachovat systémový přístup k financování zdravotnictví, který zajistí jeho dlouhodobou udržitelnost a spravedlivý přístup pro všechny pacienty.
