Kdo se ujme kormidla po Putinovi?
Na internetu se opakovaně šíří různé zvěsti o zdravotním stavu ruského vůdce Vladimira Putina a možnými důsledky jeho případného pádu, nebo konce pro budoucnost ruské politiky. Uprostřed spekulací o Putinově zdraví musel Kreml vyvracet různé fámy, včetně těch nedávných o srdeční zástavě a předchozích trapných incidentech.
Putin, který je u moci od roku 1999, má v ruské politice pevnou pozici a ústavní změny mu umožňují vládnout potenciálně až do roku 2036. Jeho vedení však čelilo značným hrozbám po vojenských neúspěších na Ukrajině a ozbrojené vzpouře vedené jeho bývalým spojencem Jevgenijem Prigožinem. Prigožinova záhadná smrt po tomto incidentu poukázala na nejistotu opozice v Rusku.
Na rozdíl od typických diktátorských režimů se Putinova rodina, včetně jeho dvou dcer od bývalé manželky Ljudmily Škrebněvové, neangažuje v politice, což činí nástupnictví méně přímočarým. Navíc Putinův soukromý život, včetně jeho vztahů a vnoučat, zůstává přísně střežen.
Pokud jde o nástupnictví, pokud by Putin odstoupil nebo zemřel, stal by se úřadujícím prezidentem do vypsání voleb premiér Michail Mišustin. Jeho setrvání je však nepravděpodobné vzhledem k jeho postavení v Putinově okolí. Za potenciální nástupce je považováno několik osobností, mj:
Dmitrij Medveděv, blízký Putinův spojenec a bývalý prezident, známý svým stále tvrdším postojem.
Sergej Kirijenko, člen Putinova vnitřního kruhu se značným vlivem, který je však vnímán spíše jako zákulisní hráč.
Sergej Šojgu, jehož vyhlídky utlumilo působení armády na Ukrajině, ačkoli zůstává vlivným hráčem.
Nikolaj Patrušev, dlouholetý Putinův spolupracovník z dob jejich spolupráce v KGB a klíčová postava ruské bezpečnostní strategie.
Putinuv nástupce bude muset vyvažovat zájmy různých ruských politických elit a zdá se, že po smrti ruského diktátora by mohlo dojít k rychlému ukončení ukrajinského konfliktu a snížení napětí se Západem, přičemž Putinovi by se mohly připsat všechny minulé chybné kroky.